Mantras
(Autobiografická) Když každý den nad rybníkem táhnou tĕžké mlhy Na človĕka přichází onen divný stav Kol prázdných očních důlků fialové kruhy Depresi zažívá chmurný typograf Åemeslo má černé a myšlení už taky Určitĕ by vraždil, kdyby držel zbraň Žalostnĕ se kroutí ideálů vraky A k umakartu přiléhá už postříbřená skráň Nehluboký spánek mrtvičného typu Co chvíli mu loket s hrany stolu spad Petr Mejta mokrý hadr hodil už na pípu A každou škvírou do knajpy proudí strašný chlad Obyčejnĕ nemíval kdovíjaké sny Spokojil se bezdĕky s drobnou čuňárnou Jenomže jak pozvolna se krátí jeho dny Presence tĕch dæmonů se stává pakárnou Začal tuze chrápat a stanul opuštĕn V magmatickém vichru fičí stihomam Vevnitř jeho lebky temno holých stĕn Ke své hrůze zjistil, že tu není sám Návštĕva zde sedí neohlášená Z jejich kápí odkapává šedohnĕdý sliz Ze záhrobí umrlců hrstka prašivá Průmĕrný vĕk kreatur tĕch neuhádl bys Jak z chlupaté deky důvod leze z nich Co se dĕje kromĕ toho, že z nich čiší smrad? Že vážili dlouhou cestu z mĕlkých hrobův svých Krutou daň se hotovili dneska vybírat Za to žes nás parodoval ve svých esejích Upíral nám respektu a hanbu na nás dštil On tĕ, chlape, namouduši brzo přejde smích Takto my ťa vytrestáme: probudíš sa včil!
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Jako vod Babouků) Překrásný jest Domanín, lázeňské to mĕsto Pod živůtkem místních dĕv kyne hebké tĕsto Nejen proto zvĕdavost divnĕ se mnou cloumá Proč domorodec každičký vrávoravĕ bloumá? Posléze má představivost dosáhla své meze Je třeba se podívati, kam ta banda leze Jaký kus to dávají dnes večer na sále Tiše beru za kliku a už stojím v lokále Je zde pĕkná partička, oko se jim leskne Když pravidelnĕ kartička o umakart pleskne Karbaníci nešetří souseda ni sebe Co nadĕláš, když tam venku tak příšernĕ zebe Černý žlábek pekelný v asfaltové sloji Co chvíli tam nĕkterý alkoholik stojí Figuru svou nahrbí, jak by cvičil jógu V kanále hned zažbluňká jeho deset grogů Překrásný jest Domanín, i v tom nočním čase Čtyři z pĕti štamgastů ječí jako prase Vesele si zpívají s energií divou Ohavnostmi zpestřují stezku svojí křivou Opisují osmičky v bažinaté návsi Když vylezou, žabince mají plné kapsy Buďte rády, paňmámy, že ti chlapi smrdí Voňaví a střízliví jen od kurev se chodí!
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
No lyrics have been submitted for this track yet.
(Jihočeská lidová) Pĕt set tisíc lítých čertů z pekla vyšlo na rozkoš Ale žádný z tĕch pobertů nemĕl v kapse ani groš Vší pomoci jsouce prázdni, jeden skučel, druhý klel Avšak kudy kam to žádný ze všech čertů nevĕdĕl Starý Satan smál se tomu, až se za břich popadal: „Bodejž do vás tisíc hromů! Kam jste každý rozum dal!" Tu se zvedne šotek malý: „hloupí chlapi, pojďte sem Jen já jsem ďas dokonalý, já vím kudy z bryndy ven! Žížeň máte - to vám vĕřím, na sucho je tĕžko mlít! Vĕřte, že kam já zamĕřím, můžem darmo se napít V panském sklepĕ, tam se svítí, tam se dáme na kvartýr Ukážem, jak známe píti rejnské, české, malvazír!" V jedno řvalo pásmo bĕsů: „nad víno nic na svĕtĕ!" A tak pili v sladkém plesu zdraví pekla knížete Když se čerti všichni zpili, kohout k ránu zazpíval Všecky flašky prázdny byly, Satanáš k nim zavítal Za trest všecky čerty vzteklý do tĕch flašek zabednil Aby pak mu neutekli, špunty drátem upevnil Pĕt set tisíc lítých čertů do flašek je vbednĕno A co kypí z tĕchto flašek to Å ampaňské má jmeno My jsme všichni také byli na tu slávu pozváni Do hlavy si víno lili, cpali se jak gurmáni Když pak slunko s kuropĕním nad obzor se vyhouplo Nad náma se v ouzkém hrdle trocha korku zabouchlo
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Črta z Biháru) Stylisace všehomíra do úvahy abstraktní Rozdĕlení jednoduché na útvary kompaktní Obejmouti galaxie melodií klenutou Milion let vyjádřiti jenom jednou minutou Naučit se přemisťovat bez motorky, tramvaje Zaplať pánbůh elektriku a ostatní výdaje Ráno snídat na mĕsíci, odpoledne na Marsu S Aštarem pak večer pařit, přivést sebe do transu Meditací vykrajovat lepší části svého já Shnilé kousky odhazovat na orbitĕ Merkura Naslouchaje mihotání vibrujících svĕtů Další láhev špiritusu znenadání je tu Než se klanĕt dlouhá léta dekoraci z betonu Radši vĕřím na účinek tryskového pohonu Když se líhem v organismu správnĕ zvýší tlak Tĕlo plyny útrobními létá jako pták
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Vernakulární) V jednom pĕkném údolíčku stojí kafilerie Atmosféra odérem je prostoupená tam Ve šmelcu jsou sobĕ rovni človĕk, bestie Původ tĕchto surovin je všeobecnĕ znám Na samotĕ u rybníka rašelina vidí se Rudočerná matérie sahá do hlubin Každá kročej co tam žbluňkne, okamžitĕ topí se Vylučuje do ovzduší psychotropní plyn Pod tím blatem červeným kdo jednou vodu zřel A k osvĕžení ponořil tam libovolný úd Jak kdyby ho podřezali, hroznĕ zakřičel Připadal si vzhledem blíže do krvavýh zrůd Na okrese vzduchem lítaj záludné bakterie S dosti velkým procentem rozložených ryb Navozují domorodcům představy, euforie Na venkovské mentalitĕ nenávratný vryp Na obecním hřbitůvku až jednou budem tvrdĕ spát Naše grunty nová síla jistĕ oplodní Do té doby putrefakcí chceme se inspirovat Vyvíjeti činnost ryze maniakální Нnilobou nic nekončí, nýbrž začíná Kdopak by se kadáverů po tĕch létech bál? Influence jako monsun spadla do klína Budem dĕlat radikální prudký blekmetál
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Pivovarnická) Kolem kotle Vlasta chodí, na kotli má bafomet Jeho pívo v krku hladí, teče do nás jako med Satanisti přikládají pod tím kotlem ostošest Šémhamfóráš hulákají, hodlají se opíjet Takový mok nevařejí ni v Paříži, v Mnichovĕ Recepturu nedržejí do takové úrovnĕ Chrabrý sládek, klávesista, Reinheitsgebot uctívá Mlsnĕ krká tympánista, plnovous má vod píva Že je kotel sporadický, na nahrávce ve skluzu Pivovarník despotický užívá ho v provozu Však se tympán brzo vrátí do původní posice Vypijem ho, hoši zlatí, vrátíme se k muzice
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Hommage a notre cher ami) Papež plave v klystýru, šlauch už míří na díru Nevšedního malíře, co má klystýr na díře Å tĕtku když do barvy namočí, mlaskaje do rytmu poskočí Jediný bleskový maneœuvre a už je na svĕtĕ Chef d' œuvre On jest štĕtce gerojem, brutálního kýče cowboyem Udĕlal na terapeutku celkem příznivej dojem Jenomže ta dáma si to pořád dĕlá V blázinci fasovaným elektrickým přístrojem Obdivuje Al-kajdu, ale i okultistu Jurajdu Taky Boba Zimmermana, i pyžama s runamama Pĕstuje buršácký obyčej, nastaví kumpánům obličej Ale šosákům morální políček, tak jako do kafe rumíček On jest štĕtce gerojem, nápadů plnej vodojem Zdivočelá paleta náhle dostala průjem Músami vždycky políben, čerty všemi oblíben Maslo na cholstĕ, Naturmort igen Talentovanej kanibal, lidský ještĕ nemĕl, ale prej by si dal Modernistům nachystal funerál, k čemuž si opatřil arsenál Ostrý nůž, chandru, spleen a podél zdi se krade stín A vzápĕtí než bys řekl „švec", v troubĕ se peče umĕlec On jest štĕtca gerojem, umetnosti predvojem Kunsthistorický pojem gotovi sa pred bojem Svätý Martin s koňa hledí, država je s pokojem Poglavnik Ti salutuje predpisanym postojem! Malovat žumpu celebrit a přitom se nepoblít Hromady stehen, kotlet, kýt, vosolit, zamíchat, usmažit! Když zůstane jenom cynický škleb, trýzeň, hnĕdka, stříkot střev Tu náhle skví se svĕtlý zjev, před vobrazem tuhne krev On jest štĕtce gerojem, s unikátním vývojem Lehce pluje příbojem před vítĕzným soubojem Až smrt pohne orlojem, pak zombiové s konvojem Vyrazí na velkej mejdan s feldmaršálem Martinem!
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Žebrácká píseň) Jak je ti, po ránu, ty naše propesko? Co vám mam povídat, ouzko, ouzko Vždyť stojíš poblíže Lužnice Veselí? Zácpu mám pořáde jak šutr v prdeli! Vždyť jsi tak ztepilé a taky spanilé? Asi tak přibližnĕ, jak kafilerie! Proč máš tak škaredé veliké zuby? To jsou jen hnilobou prolezlé duby Ovládáš údajnĕ přehršel kouzel? To jen v tom pádu, když hoří mĕ koudel! V jeden den na Maltĕ, zároveň v Taškentu? Pazoury vod vápna a basu regentu! Vynikáš údajnĕ v nevšedních znalostech? Zdálo se konservĕ o flaxách, o kostech! A duším zbloudilým, cožpak ty víš? Bohatĕ postačí brutální kýč!
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Ze života) Já s plným břichem used k pergamenu A pyskem mastným žehnal brk Hotov se cítil napsati poému Tu žáhou se ozval překrmený krk Takovou báseň co dá se zhudebniti Co slovo - perla, notu za notou Čas ubíhá, mnĕ trhají se niti A stránka bílá furt zeje prázdnotou Trávení mocné mĕ zvalo ku setmĕní Volání stolice, jež nelze odmítnout Ve stejné chvíli co přišlo uvolnĕní Veršů se spustil mohutný proud Písničku blbou jako kanálie Hladový tulák překrásnĕ již pĕl Po splavné žumpĕ fantasie Umĕlec o hladu tvořiti by mĕl
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
(Goatrance pro Zoju) Óm Gan Ganapatyje Namaha... Obrigadu Francis Xavier Obrigadu Vasco da Gama Obrigadu Afonso de Albuquerque Obrigadu Coconut Feni Obrigadu Beef Chilli Obrigadu Francis Fernandes!
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
Vesnice hori, noci jdu sam Zkratim si cestu pres pole lan Obklopen dymem, na konci sil Ae smysl neznam, jasny mam cil Vidomi ztracim a prece bdim Vede mi Iabel, tam dolu - k svym Snad jsem jij mrtev, pro tento svit Satan vsak silu vraci mi zpit Koneeni vidim pekelny chrtan Do jhavych temnot vrele jsem zvan S tilem jij nehmotnym prichazim blij Za mnou se zavira jelezna mrij Jama pekel, stokrat prokleta Jama pekel, krvi zalita Tei sloujim Iablu, smrti a zlem Roznasim zkazu, jsem demonem V kajdem staveni eern¤ oltar, na kajdem obraze je moje tvar S hrozivym smichem vracim se sem Priznivci Iabla padaj na zem Eerna je touha, bleda vsak krev Kdo neni vyholen, sklidi muj hniv Marni se pachti, modli a sni Demonem stat se ne kajdy smi Posedli vztekem vesnici bori Marni vse dilaji, marni stoh hori!
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026
Jednou se omrzí robota na písmu Což tak se přiklonit k luciferianismu? Svĕtlonoš zářící vždycky je hotový Rozdrtit únavou zduřelé okovy Vesele toulat se slzavým údolím Omámen kvĕtinou* i trusem bůvolím Oharky sytého na místo soudu Kumpáni poručí do Gangy proudu
Submitted by NecroLord — Mar 28, 2026