Tinne
(<em>Instrumental</em>)
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Krajem letí záře mnoha ohňů duše dávno padlých dnes krouží kolem nás vítr kvílí hymny zašlé časem přes sevřené rty dere se jméno Cailleach Ohněm uzavřen jest kruh posvátnými tanci vítejme nový zrod na skalnatých hradbách slyš zpěv Matky hor ať země dá svou vláhu silný živ dál bude náš rod
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Šedivá duše bloudí krajem strhaná mysl seschlý jak smrk kam mizí oheň, kam mizí dech budoucnost v barvě havraních brk Popřel jsem lidskost vedený tmou opustil rod, pryč od lidských plk v mlhavé šedi napospas matce proměna v citu je z člověka vlk
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Na chladné půdě podzimu spočine má tvář hávem mrazu listy kryté, tak chladná je luny zář havraní křik ze stromů a mrtvé listy javorů je těžko duši ztrápené, dýchaje smrt z obzoru Ref: Spalující mráz objímá můj kmen Cernunne můj pane, kéž by déle trval den Když havraními křídly obloha je krytá když vítr buší silou do všech stěn když zuřívý mráz mi trhá kůru z kmene já toužím cítit slunce, však obklopený nocí jen
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
(<em>Instrumental</em>)
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Prastaré brány času, dnes rozervané dokořán v mlhavém žhnoucím světle, dechu vymřelých kultur okovy odvěkého hněvu, přetrhané ohnivým kruhem ubohost lidské duše, urážka někdejší čistoty Ref: Dunící hněv nebes, my probuzeni v den odplaty postavy v mračnech, zuřivý běs tmavé oblohy Bezduchá masa lidí, před blesky klaní svůj hřbet mohutné poryvy větru, lidé se vzdávají nadějí obrovští bohové v mračnech, ten pohled co svazuje dech pramálo zbývá sil v přívalech ledových krůpějí
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Ztrouchnivělý strom, paže mrazem tuhnou žijící kdys tělo nyní větve kryjí těžko poznat ve sněhu postavu nehybnou rudý krve květ se mrazem vybělí Průzračné paže ledových bytostí zvedají mne vzhůru, skutečnost či sen hvězdy noční oblohy promění se v trny krutost sfér astrálních, je polární den CHLAD, chlad mi proudí v žilách Svoboda všech smyslů běsnící v mém těle z promodralé postavy vytratil se dech nehybným vzduchem letící mrak krystalů od srdcí starých kamenů, jinovatky mech Vidím - skrze oči ledních medvědů cítím - skrze v chlad zakletý svět slyším - zkrze nesčetná slz jezera duše - z každé kapky krve led
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026