Dolores
Dejte pryč ta světla a zašlapejte den a nechte mě tu, jen nechte mě tu. Prosté mívám snění o tichu bez rozednění. To vaše slunce v duši. Vyhýbám se zdím,tu jejich píseň tklivou nechám vonět jiným, mě nezlomí. Tu noc si sebrat nedám, je jako já - chce pryč a probudí ji soumrak - moje svědomí.
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Chovám v sobě obraz míst po okraj ticha plných Oči jsem si z tváří smyl snad pyšný byl na to že nevidím Jen můra jsem a světlo polykám chován v sobě obraz míst Svá vlastní křídla mávat slýchám pyšný na to že nedidím Jen můra jsem a světlo polykám v obrazech míst tak tichých Svá vlastní křídla mávat slýchám to co jsem zahodil nedají zpět
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Stojíme na břehu, dost často teď prší Sdílíme svědomí, se sebou, s vodou Hladina uklidní, ta hloubka těší nás Duše nám volají, slyšíš? Dýcháme v naději vlny že rozpustí to černé v nás, nic nechceme víc Stojíme na břehu, obzor nás nepustí Ptáme se vody: ,,To osud nás zradil?''
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Tolik znám tu vůni, kterou voní dnešní noc Ruce k nebi skloním jako vrba větve k vodě a napiju se plným dechem svým, aby zítřek nebyl šedý S její chutí na rtech dneska večer půjdu spát
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Ve světě tváří o které nestojím chodím Kouřem se obrním, nitro mi zahltí Nitro mi zalije sazí a loučením A co ten ve mě? Zůstane? Po chvíli vydechnu, řetěz se rozpojí Z oblohy spadnu a za strach se nestydím
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Tmí se mi na duši, tma v těle Přesto nemám proč tu pod světly lkát Oranžovo-šedý svět kolem, v něm jsem tě utopil Víš, černá je prostě barva a láska jen slovo
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Její tvář vidí kdo naposled usnou Oči jim zavírá když po květech voní Na nic se neptá, nezmizí s modlitbou Na nářek neslyší, jakkoli tichý Zdrávas, Maria, milosti plná Pán s tebou požehnaná plod života tvého, Ježíš Svatá Maria, Matko Boží pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší Amen
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026
Město vadne od světel a lidem teče jaro z tváří Vítr je hladí a já nerozumím A ze stromů padá listí na zem s touhou žíť Vadí mi být hedonistní vadí mi to...
Submitted by Nargaroth — Jun 19, 2026