Radegast

Rožňovské hodiny bijú Čas věčný měří – nekonečný Tmavé stíny zástupů Nekonečných pokolení Rodů – co z kořenů Nikdo nevyrval... Hleď – jak blahý vzduch! Tak zahoď vše, co tě tlačí Zde volnost kráčí, šíří se obzor Objímej světy, však svým buď! Zde ve stínu hor – stojí Radegast Hlídá svou zem – Radegast Vysoký pne se vzhůru V oblacích hlavu svou Kryje a chrání plody země, země své Panuje horám Stín velkých soužení – Radegast Zář lidských radostí – Radegast Jeho hlas se k nám vrací... On zná slovanskou sílu – Radegast Její odkaz chrání – Radegast

Submitted by SerpentEve — Apr 26, 2025

Zkoušíš, záda sedřená máš Létáš, padáš, vstáváš A hlavou, odřenou častými pády Tvrdohlavý Nemůžeš usnout Zpocený a zemdlený Ráno se probudíš A říkáš: zase dál! Dál cestou dlouhou – stoupáš k vrcholům Projít chceš skálou – padáš zemdlený Člověčí touhou hnán – ta láká tě dál Tou cestou dlouhou tak co, dostal ses dál? Tak co, dostal ses dál? Tvůj pád! – pomoc nepřichází Svou chybou klesáš níž! Stoupáš, každý čeká tvůj krach A doufá, že jednou dojde ti dech Když padáš, každý oči odvrací Svou touhou létat chceš dál Dál cestou dlouhou – stoupáš k vrcholům Projít chceš skálou – padáš zemdlený Člověčí touhou hnán – to láká tě dál Tou cestou dlouhou tak co, dostal ses dál? Tak co, dostal ses dál?

Submitted by Finntroll — Apr 26, 2025

Hej všichni do sedel Vyrážíme na bluda Ve vystrojených koních Do našich hor Postroje řinčí a zástavy vlají Dusot kopyt po kraji se rozléhá Táhneme na zteč zničit toho bluda Bratra mýlky a všech blbostí Bluda, ten přízrak, bytost tajemnou Co pocestné do močálů svádí ÓÓ – na něj – zlý blud pomluvy šíří Svádí nás – zlý blud – bludný jak lež Mate náš krok – zlý blud – na cestách hlídá Strach na horách – zlý blud – kolem nás se šíří – dál Dál postroje řinčí a zástavy vlají Teď přijde na zteč s bludem Umírá strachy sám někde v horách Však jeho stopa ztrácí se nám Kde máme ho najít Sil málo zbývá nám Padáme z koní zemdlení Mýtus bludu – zůstává dál Jeho výsměch po kraji se rozléhá ÓÓ – na něj – zlý blud pomluvy šíří Svádí nás – zlý blud – bludný jak lež Mate náš krok – zlý blud – na cestách hlídá Strach na horách – zlý blud – kolem nás se šíří – dál

Submitted by Corpse Defiler — Apr 26, 2025

Zvláštní jak nádherně couvám,to jsem dříve neuměl, já který měl sklony vůdčí,teď bych za tebou rád šel. Ref: Chci dál znát tvá přání dál tak vzdálená má váhává zdání dál couvám rád. Zvláštní jak nádherně couvám tak rád bych vzal teď něco zpět jen pár dní z trucu pryč a každé ráno je tu znát. Ref: Zvláštní jak nádherně couvám jak mi to jde já který měl sklony vůdčí který často říkal ne. Ref: óó couvám jejeje už couvám,couvám

Submitted by Nargaroth — Apr 26, 2025

Já když byl tebou zrozen Měl v žilách svou krev Já – nikdy lásku si neudržel Nikdy se neusadil Sám – snad jsem i lhal A myslel moc na sebe Mám to – co jsem udělal Zda správně – kdo ví Teď k tobě přicházím Je v tobě moudro věků Tvůj rod v tobě dobré ukrývá Snad řekneš mi jak žít – jak milovat Tak zhodnoť mé činy Mé předsudky Projdi mé cíle Tak řekni, jak dál! Oslněn tvou krásou Jež moudro věků odráží Hnán k předkům svým Hlavou svou teď dolů obracím Sám, sám jdu dál Nikdo jménem mě nezná Dál tvým odkazům Jdu vstříc Oslněn tvou krásou Jež moudro věků odráží Hnán k předkům svým Hlavu svou teď dolů obracím

Submitted by Finntroll — Apr 26, 2025

Zase mi scházíš, kde hledat tě mám, v ulicích jsi ztracená, všude se mi zdáš. Čas snů se krátí, po kouskách tě zbírám, nacházím dotyky dlaní tvých, mým snům často zníš, tak krásně vymyslená, ve smutných chvílích, tvůj obraz sebou v paměti vláčím, tak promiň mým myšlenkám. Už zase mi scházíš,kde hledat tě mám, ty nezjevená, a přece, má, má, neobjevená, tak zrádná, ztracená v ulicích, můj přelud, tvá zář. Tvá zář. Už zase mi scházíš, kde hledat tě mám, jsi nepoznaná,a přece, má, má, dosud nezjevená, tak zrádná, ztracená v ulicích, můj přelud, tvá zář. Zase mi scházíš.

Submitted by Warbringer — Apr 26, 2025

Když hledaj lásku jsou něžná Moravská jsou děvčátka, jako vítr v oblacích, svobodná se prohání, nám vlasy cuchají. Svou krásou , něžná a křehká, své lásky hledají, kdo je nezná , kdo o ních neví, nezná náš pohostinný kraj. Jsou chloubou našich duší, jsou krásou , lásko vábivá, zůstanem dnes dál ,lásko vábivá, svou náruč dej , hó hóu jeje, jsou okrasou , hó hóu jeje, láska otevírá náruč svou. Moravská ta děvčátka, málo domů spěchají, lehké je dát , lehké si říct, nám sílu dávají. Jsou chloubou našich duší, jsou krásou , lásko vábivá, zůstanem dnes dál ,lásko vábivá, svou náruč dej , hó hóu jeje, jsou okrasou , hó hóu jeje, láska otevírá náruč svou.

Submitted by MetalElf — Apr 26, 2025

Ztrácejí,se dálkami hvězd,ztrácejí, minuty zoufale zní,jejich zoufalý běh se nezastaví. Jak zástupy dlouhé,těch hodin a dnů,prochází, jak poutníci zběsilí,urputnou věčností táhnou, procesím jak zástup se valí,čas prochází. Míjejí den, nočním časem prochází, k podzimu chladnou,krátí svůj dech,už jim schází, stín mrznoucích dní zastaví čas ve věčném tichu. Zástupy minut,zmrzlých a ztrhaných,zkamení. Zástupy dlouhé právě teď jdou, zástupy dlouhé v dálce se ztrácí. Rok po roce hnán úpornou touhou zas žít, náš valašský rok,rok po roce hnán staletím, právě teď,jak kolem nás běží proud času, svět ten stojí dál a kolem prochází odraný věk.

Submitted by VladTheImpaler666 — Apr 26, 2025

Tak zbyl Asi jen jeden člověk Z krve a kostí Však tolik dobra Co pro lid udělal Že hlas tvůj tu navždy zní A zůstává Radegast My v něm, on v nás Radegast My v něm, on v nás dál Síla tak záhadná Staletím svou krásou znám Síla jeho, válka má

Submitted by Warbringer — Apr 26, 2025